Zamyšlení nad plísní bramborovou na rajčatech

Je až s podivem, že se v tomto posraném a prochcaném počasí ještě neobjevila plíseň na rajčatech. Čím to asi bude? Venku neustále přeprchává, ale přitom se musí zalévat, voda se drží jednak ve vzduchu ve formě odporně hnusného dusna, a jednak na porostech ve formě dešťových kapek. Porosty jsou téměř denně smáčeny nějakým množstvím vody, následně vystaveny slunci, které vodu přeměňuje v nechutné dusno. Vrchní vrstva půdy je tvrdá a téměř soustavně suchá, v zemi je však vlhka poměrně dost, protože tak bujný růst jako je letos, tak to je unikát. V sadu a vinohrádku jsem nezaléval už ani nepamatuji, a stále je vše zelené a svěží.

Nyní už zpět k rajčatům a k tomu, proč v tomto počasí nejsou napadena plísní. Prozatím jsem u sebe ani v blízkém okolí napadení plísní nepozoroval. Rajčata jsou napadána tradičně vším možným, ale ani to není nějak dramatické. Když se podívám např na okurky, tak ty byly plísní zdecimovány velice rychle, obrovský je výskyt plísně na révě, to vše je doplňováno dalšími chorobami z vlhka nebo tepla jako monilie, strupovitosti, padlí apod.. Nyní se pokusím poodhalit možné příčiny absence plísně bramborové na rajčatech.

1. Plíseň se nevyskytla již několik let. V blízkém okolí asi nikdo brambory nepěstuje, tudíž se nemá odkud šířit.
2. Provedl jsem 2-3 preventivní ošetření rostlin rajčat.
3. Přestože jsou rostliny neustále smáčeny na list vodou, tak je slunce nebo vítr stačí osušit.
4. Rostliny jsou mulčovány slámou, která brání odparu vody ze země, ale keříčková se po zemi válí a jsou rovněž v pohodě.
5. Působení všech prvních čtyřech možností.

Určitě si na absenci plísně bramborové na rajčatech nestěžuji, vlastně ani na ty různé skvrnitosti, které jsou již běžnou součástí pěstování rajčat. Stěžuji si na mokro, které způsobuje praskání plodů a jejich následnou hnilobu, toužím po slunci bez sauny a prádelny, po teplých nocích s jasnou oblohou. Před sluncem a horkem se dá schovat např. do stínu, před “zapařenýma trenkama” se schováte jen do domu se zataženýma roletama a zavřenýma oknama.

Letošní úroda rajčat je obrovská, když to řeknu blbě, tak všechna cherry rajčátka a rajčata ve skleníku jsou “zbytečná”. Naše potřeby bohatě pokrývá nějakých pětadvacet rostlin (odrůd) cherry u domu a řádek keříčkových na zahradě. Ani po letošním roce jsem ještě nenašel odrůdu klasického rajčete na saláty, které by mne uspokojilo chutí, strukturou plodu, velikostí a vybarvením současně. Zkoušená sibiřská odrůda určená do skleníku má sice trochu menší plody, jsou však krásně červené bez jakýchkoliv barevných odlišností okolo stopky, ale …. Bohužel má tuhou slupku, která zavazí při konzumaci a zůstává “viset” v ústech, a to tuto odrůdu naprosto degraduje. Oproti tomu stálice Novinka Pridnestrovja a Torquay určené na zpracování, nemají chybu a jsou prostě přenádherné.

Včera jsme něco posklízeli a část jsem nakrájel na upečení v troubě. Bohužel vestavná trouba se nedokáže vyrovnat s větším množstvím páry, která se při pečení-sušení rajčat volňuje, a zatéká do zásuvek pod ní, nepomůže ani utěrka na dvířkách. Rajčata již nesuším, je to pracné a hlavně se mi nikdy nepodařilo dosáhnout kvality italských sušených rajčat prodávaných v obchodě. Způsob zpracování rajčat v troubě neslouží k nakládání do sklenic, ale k přímé konzumaci jako chuťovek k něčemu stejně dobrému.

Sladkaja děvočka

Přikládám pár snímků této skvělé odrůdy, kterou mám vysazenu v desetilitrové nádobě přímo u domu a vedu ji na několik výhonů. Těžko říci kolik jich je, u této polodeterminantní odrůdy se dají spočítat již jen bambusové opory, ke kterým jsou výhony vyvázány. Rostlina je doslova obsypána plody, které pozvolna dozrávají a dobře drží na keři, rovněž nemá problém s praskáním tak jako např. některé odrůdy ze Sun Series.

Dále ještě několik ukázek odrůd pěstovaných na vyvýšených záhonech u domu.

Hezký den přeji všem příznivcům
M.