Od posledního příspěvku o plísni uplynulo mnoho vody v řece a Velký Manitů nám seslat spoustu a spoustu další vody, na kterou však rajčata téměř nezareagovala. Nejde mi ani tak o rajčata u domu ve vyvýšených záhonech, ani o ty ve skleníku, kde plíseň nikdy nebyla, ale o venkovní výsadbu na zahradě na záhonu, kde taky vlastně dlouho nebyla. Plíseň na rajčatech není ani u sousedů, kteří pěstují hlavně velkoplodé a masité odrůdy, takže naše lokalita může být i začarovaná.
Ještě jednou to zopáknu. Má rajčata jsou vysazena do vyvrtaných děr o průměru 10 cm, asi půlmetru hlubokých, a kořenový bal byl zasypán kompostem vlasní výroby. Dále jsem rostliny již moc nepřihnojoval, jen občas Kristalonem Gold v zálivce. Všiml jsem si, že tato rajčata nemají bujné olistění tak jako ta na vyvýšených záhonech nebo ta ve skleníku, kde dostala pod kořeny koňský hnůj a další várky granulovaného hnojiva. Když to řeknu blbě, tak na těchto rostlinách je více rajčat jak listí. Na broskvoni (nebo nektarice?) mám ověřeno, že přehnojení dusíkem podporuje vývin padlí na listech i plodech. Možná že i menší dávky dusíku by mohly zvýšit odolnost rajčat proti plísni a dalším chorobám. Základem je samozřejmě vlhkost v ovzduší a nulový pohyb vzduchu, což se ve formě šedé hniloby projevuje hlavně u rajčat ve skleníku. Rovněž pozoruji, že je zde špatná komunikace rostlin, co se vápníku týče. Provedl jsem několik postřiků Wuxalem Kalcium, ale stále se objevují plody rajčat se suchou hnilobou na špičkách, a to hlavně u odrůdy San Marzano F1.
Rajčata jsem nezaléval již delší dobu a přesto krásně vegetují a rostou. Pokud nejsou na list smáčena dešti, přitom téměř žádná dešťová voda se ke kořenům nedostane, tak čerpají vláhu z prádelnového luftu. Tady však jde hlavně o poškození plodů praskáním, to se totiž částečně dá eliminovat výběrem odrůd.
V příštím roce omezím počty rostlin ještě radikálněji, veškerá cherry produkce bude jen a čistě ve vyvýšených záhonech u domu, tzn. pod frňákem, na zahradě jen keříčky. Do skleníku již asi jen dvě-tři rostliny San Marzana F1, nebo žádné, masitá produkce se bude skládat již jen z Novinky Pridnestrovja. a Torquay F1. Dříve jsem se věnoval rajčatům hodně, ale na hraní mám teďkom hlavně stolní révu.
Hezký den přeji.
Mirek
PS: Všem pěstitelům rajčat, hlavně těm začátečníkům, ještě jednu radu. Pokud chcete bojovat s plísní bramborovou na rajčeti, tak se ji naučte rozpoznávat. Věřte, že tak z pětasedmdesáti až devadesáti procent se o plíseň nejedná.
San Marzano som uplne vyradil z mojich osevnych planov kvoli tomu ze jej zahnivaju spicky. Podobny problem som registroval pri odrode SubArctic Plenty. Kedze nemam cas do detailov skumat co tymto odrodam nevyhovuje a hladat sposob ako im “vyhoviet”, nebudem si stazovat zivot a nebudem ich uz pestovat.
prajem vela zdaru
Gazda z panelaku
San Marzano potřebuje ideální podmínky k růstu a dozrávání, ne každý rok u nás je vhodný. Dlouho dozrává a je to odrůda vysloveně ke zpracování nebo sušení. Neměl jsem s ní úspěch ani ve skleníku, toto rajče patří na jih do Itálie.