Již delší dobu pěstuji u domu rajčata (nejen) v 10l nádobách, a pokud v létě nastanou slunečné a horké dny, tak bývá problém se zavlažováním, hlavně pokud jsou rostliny již v plném růstu a plodnosti. Ráno zeminu důkladně proliji, aby v podmiskách stála voda, ovšem pokud se nestihnu vrátit z procesu v normálním čase, tak bývá zemina již zase suchá a rajčata povadlá. Jednu sezonu jsem se to snažil pořešit kapkovou závlahou, ale tahat hadičky minimálně do dvaceti květináčů po chodnících, není moc praktické.
Vloni po sezoně jsem zbudoval jeden vyvýšený záhon u plotu na místě, kde doposud byla rajčata v květináčích. Na záhon o délce cca 3m se vleze 
minimálně 6 rostlin tyčkových rajčátek. Stěna plotu je sice otočena na západ, ale podmínky pro rajčata jsou zde dobré. Dvoumetrová zděná stěna dokáže naakumulovat teplo, s plísní bramborovou tu problémy rovněž nejsou.
Další prostor pro umístění nádob se nacházel na chodníku okolo skleníku. Jelikož rostliny zabíraly hodně prostoru, k jejich obcházení se využíval “anglický” trávník, ale projet se sekačkou nebo kočárkem se po chodníku nedalo. Další záhon jsem tedy smontoval přímo na trávníku, a tím pádem se uvolnil chodník k původnímu účelu.
Zbudováním těchto záhonů umožní umístění 11-12 rostlin, a tím pádem ubude kbelíků a květináčů, pro které zůstane vymezen obvod vydlážděného prostoru, původně určeného pro nadzemní bazén. Dalším důležitým přínosem bude možnost rajčat prokořenit až do země, a tím pádem se eliminují následky případného vysychání zeminy v záhonech.
Tento záhon je dlouhý 2,5 metru, vysoký 25 cm, široký rovněž 25 cm, což odpovídá průměru používaných kýblů nebo květináčů. Do záhonu jsem dal zeminu z loňských květináčů, která byla přes zimu deponovaná na hromadě, doplnil jsem ji o suchý slepičí hnůj, promíchal a porovnal. Záhon je nyní připraven k výsadbě a musím říci, že mě v tom teple hodně svrběly ruce ;-
). Na rajčata je ještě hodně brzy, ale ředkvička by tam mohla jít, nakrýt textilkou nebo sklem to půjde úplně jednoduše.
Nyní ještě něco o použitém materiálu. Záhony jsou zhotoveny ze štěpko-cementových desek systému VELOX, impregnovaných vodním sklem, a tudíž by neměl být problém se “životním” prostředím. Desky se dají řezat, vrtat, šroubovat, a nebo jednoduše stlouct hřebíkama, což jsem použil já. Neměly by sice být trvale v mokru, ale již nějaký pátek je mám ve skleníku, a je to v naprosté pohodě. Do budoucna bych chtěl tímto materiálem nahradit všechny záhony na zahradě, které jsou zhotoveny z klasických fošen. U dřeva je díky vlhku omezena životnost a houby ho taky zrovna nešetří, hlavně z vnitřní strany. Jako mulč použiji slámu, která se mi osvědčila venku i ve skleníku.
Ještě mám v merku jeden prostor za jižní stěnou, ale tam by byly rostliny na slunci jen od “pytlíku vzhůru”, tzn. že by se jim neprohříval kořenový systém, na druhou stranu by zase tolik nevysychala zemina. Možná by to stálo za vyzkoušení, tady by byl vyvýšený záhon rozebiratelný (sešroubovaný).
Na těchto záhonech stačí do materiálu stěn vyvrtat otvory na určitou hloubku, jednoduše do nich zasunout oblouky z pozinkovaného drátu a nakrýt bílou netkankou, drží v něm i spony ze sponkovačky.
Pokusné vzorky rajčat jsou umístěné ve skleníku a některé již nasadily na květ. Dvě z nich jsem přesadil do větších kontejnerů, ale již vážně zvažuji i přesazení do kýblů, po jedné rostlině od každé odrůdy. 
Pokračoval jsem rovněž ve výsevech, tentokrát várka pro “rodinný kruh” a známé. Předchozí výsevy se mají k světu, ale i zde existují malé vyjímky, které jsem musel zopakovat. Největší problémy dělají vscházejícím rajčátkům “helmičky”, a tak jsem nové výsevy již namáčel do vody s přídavkem lignohumátu. U sedmičky “Sun…” jsem vyséval po jednom semínku od každé odrůdy a úspěšnost je 100%, nyní již mají rostlinky plně vyvinuté děložní lístky.