Uvádí se, že divoká rajčata jsou odolná proti plísni, ale já jsem z nich poněkud překvapen, zvláště pak z červené odrůdy Wildtomate Peru, protože nejen plíseň umí decimovat porosty rajčat.
Jedna rostlina je na vyvýšeném záhoně, druhá na obyčejné, u obou však dochází ke žloutnutí listů na páteřním výhonu, postraní výhony prozatím vypadají dobře. Bohužel musím konstatovat, že jsou na tom zdaleka nejhůř ze všech (i klasických) odrůd které pěstuji. Na stejných místech a za stejných podmínek (rostliny jsou od sebe metr) mám i žlutou odrůdu Galapagos, a ta je na tom nesrovnatelně lépe.
No, uvidíme co se z toho nakonec vyklube, plody mají velikost asi jak větší rybíz, takže užitná hodnota nebude zrovna buhvíjaká, spíše jde o raritu.
Dnešní déšť ještě více zvýraznil katastrofální stav tzv. odolné divoké odrůdy z Peru. Napadá mne, jestli semena nebyla kontaminovaná, protože ta skvrnitost je hodně nechutná, podle mne se jedná o Bakteriální vadnutí rajčete a mají to všechny rostliny této odrůdy.
Výsledky mého snažení
Jsem rozhodnut všechny tyto rostliny vyrýpnout a vyhodit na spálení, aby se ještě nenakazila ostatní “neodolná” rajčata. V blízké době provedu první ošetření všech rajčat, protože to dnešní mokro může mít na choroby blahodárný vliv, ale vzhledem k užitné hodnotě miniaturních půdků (chuťově taky žádná sláva), nemá smysl se o tyto rostliny starat.
PS: je fakt, že plíseň to zatím nenapadla………………..
Měl jsem tato rajčátka poprvé (2015), ale nadále s nimi nepočítám, protože pro ně není využití. Možná tomu dopomohl i bezplísňový rok, takže jsem nemohl odolnost pozorovat. Ovšem na nějakou tu septoriozu, nebo co to bylo, odolnost žádná, červený divočák byl napaden vůbec jako první rajče. Růst těchto keřů byl obrovský, a tak v konečném důsledku stačilo rajče chorobě “urůst”, žluté jsem ale musel hodně proředit, protože se už válelo na “půl” zahradě.
Kořenový systém těchto rajčátek byl obrovský, a dalo mi to docela práci, abych je dostal ze země. Když to tak tipnu, tak byl zhruba 10x větší než u klasiky. Možná by se hodilo jako podnož, ale s roubováním rajčat jsem vloni definitivně skončil. Dvě odrůdy na jednom stonku vypadají sice efektivně, ale to je tak asi vše, ta drbačka s tím za to nestojí.
Pozn. Texty a obrázky na této stránce jsou překopírovány z původního webu.
Využití divokých odrůd
Jedinný způsob, který mi vyhovoval je ten na snímku, tzn. ugrilovat. Obírat je na jídlo, to je vážně “závod na 
dlouhou trať” (hodně dlouhou). Žlutá odrůda Galapagos jde obírat poměrně pěkně, ale ta červená, tak to je opravdové něštěstí. Pokud jsem oddělil plod od šťopky, tak okamžitě praskl, drží to ní jak sviňa, proto jsem nakonec střihal celé vijany a griloval celé. Když bylo hotovo, co myslíte, kolik toho na té šťopce zbylo? Sušená rozinka má víc materiálu.
M.